"Cože to je tenhle měsíc osmé svolení a za celý cyklus už třicáté"
"Vážně nevím co tím rada zamýšlí, tímhle tempem bude mít svou vlastní armádu."
"Vždyť bylo po poslední válce usneseno, že nebude více jak padesát skupin a převyšující budou rozpuštěny do dvaceti cyklů."
"Vypadá to, že se něco chystá, protože jich je stále víc jak 70 aktivních a 20 v záloze."
"Navíc verbovat nové a k tomu tajně mi přijde jako neopodstatněné navíc v době míru."
"Bych řekl, že je to spíše nedodržování vládního nařízení a mělo by se to nahlásit."
"Komu bys to hlásil, vždyť nikdo krom rady nemá právo nic vyšetřovat nebo řešit."
"Hele co je to tamhle."
"Kde, co počkat to je sondaaá." Pak se ozval pouze výbuch a šum.
"Konec záznamu." Následně se holografická zpráva ukončila a v místnosti zavládla tma a ticho, které narušoval pouze lodní pohon.
"Vypadá to, že o nás ví, to může být problém." Ozvalo se hrubým a hlubokým hlasem z poza stolní konzole. Poté se naklonil nad stůl, sepjal ruce do sebe a zamyšleně na ně položil bradu."Měli bychom jednat, nebo je ještě příliš brzy."Přemýšlel nad nenadálou situací. Po chvíli přejel rukou po pravém rohu konzole natož se začal před ním formovat hologram mladého chlapce."Malcolme řekni všem guvernérů, že se s nimi potřebuji sejít."
"Zajist-té pane." Ozvalo se zpět i když to neznělo moc jistě.
"Není ti nic zníš nervozně, děje se něco?" Starostlivě se chlapce zeptal po jeho roztřesené odpovědi.
"Vůbec nic pane,jen jestli mám svolat opravdu všechny a co mám dělat, když někteří odmítnou ?" Nyní již odpověděl se zjevným strachem.
"Tak jim připomeň co se stane těm, kteří se odmítají přidat k našemu boji proti říši." Zařval a přitom práskl rukama do konzole.
"Okamžitě to zařídím pane." rychle odpověděl a ukončil hovor.
"hm doufá, že jsem to nepřehnal bez nich moc šancí mýt nebudeme". S mírným úsměvem se otočil na v křesle, poté se mu rozprostřel krásný výhled na temný a pustý vesmír.
"Takže armádu nerozpustí a navíc ji tajně ještě posilují, tak budiž když se už připravují na novou válku tak se na ni začneme připravovat taky." Jeho úsměv se začal roztahovat přes celou tvář. Chvíli se usmíval do prázdnoty na hvězdy. Zničeho nic se prudce otočil zpět a začal prohlížet některé soubory nakonec zadal odeslání jedné zprávy na planetu Artala.
"Není ti nic zníš nervozně, děje se něco?" Starostlivě se chlapce zeptal po jeho roztřesené odpovědi.
"Vůbec nic pane,jen jestli mám svolat opravdu všechny a co mám dělat, když někteří odmítnou ?" Nyní již odpověděl se zjevným strachem.
"Tak jim připomeň co se stane těm, kteří se odmítají přidat k našemu boji proti říši." Zařval a přitom práskl rukama do konzole.
"Okamžitě to zařídím pane." rychle odpověděl a ukončil hovor.
"hm doufá, že jsem to nepřehnal bez nich moc šancí mýt nebudeme". S mírným úsměvem se otočil na v křesle, poté se mu rozprostřel krásný výhled na temný a pustý vesmír.
"Takže armádu nerozpustí a navíc ji tajně ještě posilují, tak budiž když se už připravují na novou válku tak se na ni začneme připravovat taky." Jeho úsměv se začal roztahovat přes celou tvář. Chvíli se usmíval do prázdnoty na hvězdy. Zničeho nic se prudce otočil zpět a začal prohlížet některé soubory nakonec zadal odeslání jedné zprávy na planetu Artala.
Žádné komentáře:
Okomentovat